Rýmovačky

Deň sa skončil noc sa blíži, ďalší deň je v hajzli,
tak tu pijem teplé pivo, v humusáckom pajzli...
Komplexy si každý lieči, čašník nás zas ojebal,
suchý humor, trápne reči, kto koho zas pojebal...
Vracajú sa ľudia z šichty, sú to božie tresty?
Hnusné domy, prázdne ksichty, rozjebané cesty...
Plné vlaky, smrad a špina, mafie a gangy,
bohatnú len poisťovne, gauneri a banky...
Veľké dane, malé platy, depresia riadna,
pomaly sa život kráti, perspektíva žiadna...
Kto má aspoň trochu vlohy, do budúcna hľadí,
poďme radšej všetci v nohy, kým sme ešte mladí...
Ja som Slovák, každý kričí, druhé husle nechcem hrať, Hoj
Vlasť moja, ty si v piči, na taký "life" môžem srať!!

Hviezdoslav najmladši

Niekto zvoní, nadávam, nemám ruky voľné.
Práve svokru vyberám z kyseliny soľnej.

Zedníkovi z lešení
spadla dolů cihla,
vyvolala zděšení,
zabít chodce stihla.

V rodině jsme měli zrádce,
byla to má tchýně,
teď už hnije na zahrádce,
rostou na ní dýně.

V parku stoji socha
děvčete a hocha
s neskonanou rozkoší
celou noc tam souloží

Dřevorubec
Dřevorubec dříví kácel,
sekl se a vykrvácel.
Marně svíral pěstičky,
neměl krevní destičky

Na přechodu pro chodce
drtí Tatra důchodce,
černý brejle, bílá hůl,
byl to frajer, neuhnul.
Důchodce se v krvi válí,
kola Tatry nezahálí.

Sledoval jsem v televizi,
jak lidem seká hlavy kat,
s partnerkou teď máme krizi,
udělám to taky tak.

Řekl - dál už nemohu!
K lásce nemám vlohy.
Zvolil špatnou polohu,
vlak mu přejel nohy.

Leží Jana ve vaně,
kudla trčí z břicha,
kecala furt nesmysly,
teď už bude zticha